Matylda je vzorná holčička, která se zpaměti učí, co jí přijde pod ruku, pro obdiv ostatních. Co nastane, když už je toho moc?

Náš první film vypráví o školačce jménem Matylda, která si získává obdiv druhých tím, že se bifluje nekonečně dlouhé definice a informace, které pak odříkává do posledního písmenka. Co však nastane když už je jich moc?

Předprodukce

Film vznikal všehovšudy rok. Začali jsme výběrem z Macourkova repertoáru krátkých povídek. Scénář jsme sepsali v létě 2015. Dalším krokem bylo naplánovat a rozmyslet co, jak, kde, s kým natočit a počátkem nového roku už jsme oslovili účinkující. Všichni herci (profesionálové i amatéři) do toho šli s radostí a nadšením což nás povzbuzovalo k lepším výkonům. Přes zimu jsme sehnali potřebné rekvizity, kostýmy, techniku, a vybavení.

Produkce

První klapka se ozvala v dubnu 2016 a tím zahájila to nejtěžší – produkci. Natáčeli jsme celkem pět dní. Během natáčení nás napadalo spoustu věcí, jak a o co film vylepšit či obohatit. Během filmu byly jak chvíle veselé a vtipné, tak chvíle únavné a nudné. Například během natáčení na nádraží jsme strávili hrozně moc času běháním z nástupiště na nástupiště a honili jsme se za odjíždějícími vlaky. Do té chvíle jsme si neuvědomili, že když chcete, aby vám ujel vlak, tak to není tak jednoduché, jak se zdá. Tentýž den, při natáčení v tramvaji jsme příliš dlouho zkoušeli a natáčeli, až jsme dojeli na konečnou, čímž jasne byli nuceni natáčení přerušit a znovu začít v nové tramvaji.

To, co bylo na natáčení nejvíce vysilující bylo nejspíše to, že jsme museli každý den před natáčením vybudovat celý Matyldin byt a po natáčení ho zase sklidit.

Post-produkce

Stříhat jsme začali v polovině dubna s tím, že jsme si naplánovali premiéru už v květnu. Z počátku šlo všechno dobře, ale později jsme trochu naráželi na komplikace. Příkladem je skutečnost, že jsme museli celý dialog v tramvaji předabovat, kvůli velkému hluku nebo to, že se nám záběr, jak kniha letí z okna, dvakrát ztratil.

Každopádně jsme to nakonec zvládli, i když s chybami. Jelikož jsme se ze spousty těch chyb poučili, tak jsme za ně teď rádi, přestože jsme si to tehdy neuvědomovali. Schválně se pokuste vzpomenout si, jestli jste si všimli věcí, které v záběru být nemají. Je toho opravdu spoustu. Zaposlouchali jste se do zvuku? Zajímalo by nás, zdalipak jste slyšeli i naší techniku. Takovéto chyby nám sice nepřipisují profesionalitu, ale věříme, že divák, i na vzdory všem nedokonalostem, nebude ochuzen o zajímavý zážitek. O tom se ostatně mohl přesvědčit každý z více než 80 návštěvníků, kteří přišli 19.5. 2016 do Vršovického divadla MANA na premiéru krátkého filmu Holčička s náhradní hlavou.

Hrají

Matylda: Ráchel Frýdlová

maminka: Erika Merjavá

paní Žyžvyová: Elena Strupková

pan učitel: Václav Pavlíček

vypravěč: Jiří Lábus

sousedka: Alexandra Kodešová

taxikář: Karel Červený

inspektor: David Frýdl

Reakce

“Na natáčení mě nejvíce bavila ta scéna, jak jsme v taxíku. Pořád jsme běhali a vybíhali z auta. Nebo na nádraží, tam to byla taky sranda. Vždy jsme čekali až bude nějaký vlak odjíždět, abychom ho mohli dobíhat. Co mě však nebavilo, bylo nekonečné líčení a odličování bílé hlavy. To jsem myslela, že nevydržím. Taky se mi nelíbilo, jak se mi v poslední scéně všichni smáli. To bylo nepříjemné. Ale i když tam byly věci, které se mi nelíbily, tak jsem ráda, že jsem v tom mohla hrát.” Ráchel Frýdlová, Matylda

„Kluci mi svěřili roli maminky, hlavní postavy. Na natáčení Matyldy mě bavilo nejvíce pozorovat práci kluků, jak si poradí s věcmi, které profíci už ani neřeší, neboť kvůli financím, ani nemusí. Bavil mě jejich zápal a horlivost pro věc. Pro mě to byla příjemná a inspirativní zkušenost, co člověk může udělat, když chce, má k věci lásku, nadšení a pokoru.“ Erika Merjavá, Maminka