Bráním se dojetí

Bráním se dojetí  je písnička Petra Hapky na slova Petra Rady v podání Václava Neckáře, která byla součástí legendárního seriálu Československé televize Píseň pro Rudolfa III. Natáčela se před padesáti lety, v roce 1967, kdy bylo zároveň 70. výročí založení školy na Žižkově, kde dnes sídlí Gymnázium Karla Sladkovského. Interiéry školy, i s jeho pověstným zvonem, a monumentálním schodištěm, jsme okamžitě poznali. Je to totiž Tobiášova škola. Napadlo nás tedy, vytvořit dokument, který obě kulatá výročí připomene: 50 let od vzniku seriálu a 120 od založení školy.

Předprodukce, Produkce

Jako vždy začínali jsme castingem. Chtěli jsme obsadit především původní herce, a to se nám skoro podařilo, museli jsme jim však vymyslet role, které v originálním podání písně nebyly a jejich původní role nahradit současnou hereckou generací. Velkým zážitkem pro nás byla zkušenost pracovat s Ivou Janžurovou. Znali jsme ji od mala z televize a filmů, a proto, když jsme za ní mohli jít do šatny ve Stavovském divadle, byl to pro nás mimořádný zážitek. Dalším aktérem, o kterého jsme hodně stáli, byla Bára Hrzánová, dcera Jiřího Hrzána. Bára měla u nás v divadle shodou okolností koncert, a když jsme ji s naším plánem seznámili, byla nadšená a hned roli přijala: stejně jako Václav Neckář, který se nerozmýšlel ani vteřinu, bylo to pro něho příjemné zavzpomínání na staré doby. A ze současné generace? Na prvním místě Honza Cina. Už Vaška hrál a hraje v Šíleně smutné princezně ve Studiu DVA, proto i on roli přijal. Roli, kterou v seriálu hrál Jiří Hrzán, přijal jeho vnuk Tonda Holub. Vyjádřil se, že je to pro něj čest, zahrát si svého dědečka. Poslední, koho jsme oslovili byla Isabella Petzoldová. Zahrát si Ivu Janžurovou za mlada se nepoštěstí jen tak někomu, proto i ona kývla na naši nabídku bez zaváhání. Tím jsme měli obsazený celý herecký tým a mohli se posunout dál.

Následovala složitá administrativa projektu: souhlasy, smlouvy, grantová podpora a další. Koncem dubna se uskutečnila první choreografická zkouška. O choreografický dohled jsme poprosili Vlaďku Benoni, která také spolupracuje s naším divadlem. To, jakým způsobem se své role ujala, bylo úchvatné. Videoklip nastudovala do posledního detailu a všechny účinkující naučila jejich pohyby krok za krokem. Její podíl na výsledném díle je tedy mimořádný. Vlaďko, díky!

Natáčení začínalo 6. května. Do té doby jsme vše připravili, tak, aby na place nenastaly žádné komplikace. Ty však stejně přišly, bez toho se film nikdy neobejde. Všichni, kteří zde toho dne byli, se pro projekt nadchli, byli ochotni a plni energie. Například komparzisté se nás každou chvíli ptali, s čím můžou pomoct, až u nás nakonec stála fronta lidí, každý chtěl něco nosit, držet, zapojit, přinést... Pro natáčení jsme oslovili dětský sbor Paleček, který se původní píseň naučil pod vedením Šárky Mistrové a Stanislava Mistra. Díky nim jsme měli prvotřídní dětské hlasy do doprovodného sboru. Natáčeli jsme od 7:15 do 18:30, a až do poslední minuty se nikdo nenudil. Ještě jednou velké díky každému, kdo byl tehdy na place!

Post-produkce

Sestříhat samotný klip byla už další práce, stejně jako výroba doprovodného dokumentu. S dokumentární tvorbou jsme neměli do té doby žádnou zkušenost. Ke střihu minidokumentu jsme proto usedali bez jakékoli představy. K našemu údivu se však zrodil souvislý příběh z monologu lidí, kteří o sobě nevěděli, a přesto se vzácně doplňovali. Původním záměrem bylo oslovit s nahrávkou nového zvuku k písničce skupinu Bacily. Z důvodů jejich časového zaneprázdnění jsme však nakonec šli jinou cestou. Požádali jsme Standu Mistra, jestli by se nahrávky a hudební režie neujal on. Všechno se nakonec realizovalo díky němu v herecké šatně Vršovického divadla. Další horrory si Standa prožil při závěrečném mixu zvuku, kdy přišel o většinu nahraných zvukových stop, ale Standa je neuvěřitelný hudební mág, takže nakonec se všechno podařilo stihnout - za pět minut dvanáct.

Slavnostní uvedení dokumentu i s remakem proběhlo za přítomnosti hlavních účinkujících i kapely se sborem 13.10. 2017 ve Vršovickém divadle MANA a připomělo tak dvě významná výročí na jejichž počest celý projekt Bráním se dojetí vznikl. Ovace v zaplněném divadle byly veliké.

Tým

Režie: Tobiáš Frýdl a Daniel Polák

Kamera, střih: Daniel Polák

Produkce: David Frýdl

Zvuk: Tobiáš Frýdl

Choreografie: Vlaďka Benoni

Korepetice: Alena Špačková

Sbormistři: Stanislav Mistr a Šárka Mistrová

Letecké záběry: Jan Topinka

Asistent produkce: Anna Poláková

Hrají: Václav Neckář, Iva Janžurová, Bára Hrzánová, Jan Cina, Antonín Holub, Isabella Petzoldová, Marta Kubišová, Václav Vydra, Jana Boušková, Ondřej Neff, Zdeněk Lukeš a Pavla Kotálová

Reakce

„ Milí mladí přátelé, děkuju, že jste mě obsadili do Vašeho klipu. Přiznávám, že jsem se během natáčení, nebránila dojetí, nechala jsem, ať si se mnou dělá, co chce. Bylo mi velkým potěšením sledovat Vás při práci. Jsem si jista, že táta Jirka, se královsky bavil společně s námi!" Bára Hrzánová, herečka, zpěvačka